Modelaření a jiné aktivity

Pomůcky do dílny

22.2.2021 – Bruska na balsu

Na broušení měkkých materiálů, balsových prkének, balsových lišt a odtokových hran používám válcovou smirkovou protahovačku (viz foto). Na přesný průřez lze vybrousit i smrkové nosníky. Při jejich broušení musím pouze velmi opatrně přidávat na záběru, aby se nevydřelo zrno na brusném papíru. Bruska je lehce přenosná, takže kvůli velké prašnosti provádím broušení vždy venku za domem.

Šasi jsem vyrobil z nábytkářské dřevotřísky, pohon zajišťuje kyvně zavěšený el. motor z vyřazené pračky ROMO. Trubkový brusný válec a konzoly jsou duralové. Válec má šířku 300 mm, vnější průměr 80 mm a  točí 1200 ot/min. Alkaprenem je na něm nalepen kvalitní brusný papír o zrnitosti 120. Na pracovním desce je oboustrannou lepící páskou přilepena vodící plastová lišta tak, aby broušení probíhalo šikmo přes broušené plochy. Zadní strana pracovní desky je zavěšena na pantech. Mezeru mezi válcem a pracovní deskou nastavuju vpředu umístěnými podpěrnými šrouby M6. Mezi spodní plochu desky a spodní základnu je připevněna předepjatá tažná pružina, která zajišťuje aby byla pracovní deska při broušení přitažena k nastavovacím šroubům. 

21.2.2021 – Vrtací přípravek

Tuto vychytávku jsem si před léty pořídil podle návodu v časopise Modelář.  Jedná se o přípravek na přesné umístění děr a otvorů na střed šířky nebo tloušťky materiálu (např. děr pro tiplovací kolíky). V menším provedení je vhodným pomocníkem pro zhotovení děr a drážek pro panty závěsů kormidel apod. Konstrukce a praktické použití je zřejmé z přiložených fotografií. 

Celý přípravek, tj. pásky i boční černé opěrné úhelníky jsou v mém případě z duralu. Šrouby jsou dotaženy jen natolik, aby se jednotlivé díly mohly vzájemně pootáčet. Půdorysný rozměr přípravku na fotografii je 140 x 150 mm, ale každý si samozřejmě může jeho velikost a materiál zvolit podle vlastního uvážení.

Kontrola stavu modelů po sezóně

aneb . ……. prevence zbytečných havárií!

14.12.2020 – koncem listopadu jsem se rozhodl jednorázově zkontrolovat u všech modelů jejich technický stav. Doposud jsem to takto hromadně nikdy nedělal. V průběhu roku jsem viditelné závady na jednotlivých modelech odstraňoval  bezprostředně po jejich zjištění a pak jsem šel opět létat.  Některé skrytější vady  se ale projevily  až za letu, což sebou neslo riziko havárie.

Takže letos v listopadu jsem raději vzal na stůl jeden model za druhým a začal je podrobně kontrolovat a zapisovat nedostatky. Pozornost jsem zaměřil na:

Motory – sundal jsem vrtuli a motorový kryt a zkontroloval motorovou přepážku a uchycení motoru

Kormidla – upevnění a funkčnost pantů a závěsů

Elektro vybavení – kabely, zástrčky, spoje

Serva – pevnost jejich uchycení, vůle na pákách, stav táhel a bowdenů ke kormidlům

Stav konstrukce modelu  -  spojení jednotlivých dílů a částí, včetně podvozku.  Pouhá vizuální kontrola je nedostatečná, protože některé závady spojů a trhliny nejsou na první pohled vidět.  Proto jsem za určité části také lehce zatahal rukou, abych se manuálně ujistil o pevnosti jejich uchycení.

Co jsem takto u svých modelů zjistil?

- částečně odlepené lože motoru

- nedostatečně dotažené  šrouby uchycení motoru

- odlepený pant křidélka

- uvolněné servo

- vadné servo (očesaný pastorek – došlo k tomu zřejmě až při posledním podzimním přistání)

- málo tuhá ocelová struna táhla směrovky

- částečně odlepený spoj kýlu směrovky s trupem

 - odlepená vzpěra výškovky

-  zvětralé lepidlo na lepící pásce použité pro  závěšení  kormidel (nutná výměna za čerstvou)

- a ještě několik dalších drobností bez vlivu na bezpečné létání

Téměř všechny zjištěné nedostatky jsem už dal do pořádku a zbytek určitě odstraním do konce roku.

Proč o tom píšu?

Sám jsem byl překvapen, kolik jsem toho při důkladné kontrole nahledal. Určitě se vyplatí udělat u všech modelů takovou jednorázovou preventivní kontrolu i vícekrát v roce! Celá prohlídka všech modelů mi trvala přibližně 3 hodiny, takže žádná dlouhá doba. Odstranění zjištěných závad mě ale přineslo mnohem větší jistotu, co beru na letiště a posílám do vzduchu. Za stejně důležité pro bezpečné létání také považuju mít přehled o stavu používaných LiPol baterií (měřením vnitřního odporu článků Ri), jak o tom píšu v příspěvku v sekci Elektronika https://pavkabab.estranky.cz/clanky/elektronika.html.