Nové měřáky

16.1.2025 - Multimetr ZT703S 3in1 a měřič Ri YR1035+.

Žlutý multimetr Voltcraft 95 mi spolehlivě slouží téměř 30 let, ale moje nároky na měření se v posledních letech rozšířily. Vloni jsem ubastlil několik verzí plašičů na hlodavce a kuny, ale nevlastním osciloskop, abych ověřil tvar a frekvenci výstupního signálu. Svým letitým multimetrem se mi podařilo zkusmo změřit pouze frekvenci .

Po zhlédnutí ředy videorecenzí na současné multimetry jsem se rozhodl koupit víceúčelový ZOYI ZT703S 3in1, který měří nejen základní elektrické veličiny, ale navíc funguje jako 2 kanálový osciloskop do 50MHz a také jhako signální generátor. K tomu jsem ještě přidal měřák vnitřního odporu YR1035+, který je schopný zkontrolovat Ri různých typů akumulátorů. Obojí jsem zakoupil na Aliexpresu ze skladu ve Francii. Uvedené měřícím přístroje mám v praxi vyzkoušené jen minimálně, neměl jsem k tomu do dneška zatím dostatek času a příležitosti. Berte proto tento příspěvek jen jako upozornění na šikovná měřidla.

Odkaz na recenze - https://www.youtube.com/watch?v=gnA54_BPYmo  (ZOYI ZT703S) a https://www.youtube.com/watch?v=c6r044jklvc (YR1035+).

Radiomaster TX16S

7.5.2022 - Zakoupil jsem si nový vysílač pro obnovu mého RC vybavení.

Už 9 let používám vysílač Taranis X9D z první vyrobené série.  Sloužil skvěle a SW Open Tx mi plně vyhovoval.  Za ta léta jsem řešil následující drobné problémy. Hned v prvním roce mi za teplot kolem 0 stupňů špatně nabíhal display. Po instalaci nové verze Open TX problém kupodivu zmizel. Taky mi prasklo uchycení tlačítka Page, taky jsem opravil. Tyto dvě závady se vyskytly u více uživatelů, ale v dalších sériích a od verze X9D Plus výrobce jejich příčiny odstranil. Jednou jsem musel vyměnit prasklou neutrain1lizační pružinku na kniplu a loni jsem musel lihem pročistit dva nespolehlivě spínající mikrospinače trimrů. Letos jsem usoudil, že můj Taranis je už patrně životnostně unavený a bude bezpečnější pořídit nový vysílač. Už vloni jsem se poohlížel po trhu a padl mi do oka Radiomaster TX16S.

Letos v dubnu jsem jej zakoupil u firmy Hořejší. Hlavním důvodem výběru právě TX16S bylo, že VF modul a jeho multiprotokol disponuje možností komunikovat s přijímači mnoha různých výrobců. Vysílač taky používá SW Open TX, na který jsem zvyklý  z Taranisu. Vysílač má řadu dalších moderních prvků, které zde nemá cenu popisovat. Jejich podrobný popis je dostupný na Internetu.

Pomocí široké škály bindovacích protokolů se mi podařilo nabindovat a s vysílačem zprovoznit následující přijímače: HK TR6A-V2, Turnigy 9X8C-V2, ASSAN X8 R6 a R7, F802, Motive-RC R8SB, FrSky D6FR a FrSky D8R-II Plus. No paráda! Tím jsem dostal všechny své letuschopné modely pod jeden vysílač. Předpokládám, že bude v provozu spolehlivý.

Pomocník do dílny

1.12.2021 - Pořídil jsem si šikovný tester s typovým označením LCR-T7 na kontrolu stavu a zjišťování parametrů řady elektrických součástek. Přijde mi velmi užitečný a šikovný.  Dříve při měření multimetrem, jsem musel honit nožičky součástky měřícími hroty po stole.Teď je jen vložím do zavírací patice testeru a na  displeji se zobrazí název typu a schéma součástky včetně souboru naměřených údajů.

Tester automaticky rozpozná, schematicky zobrazí a změří mnoho typů součástek:

-rezistory 0,1ohm až 50 Mohm,
-kondenzátory s kapacitou 25 pF až 100mF (pro C>90 nF měří i ESR)
-cívky s indukčností 0,01 mH až 20 H
-tranzistory JFET, MOSFET, NPN, PNP, tyristory, triaky
-diody, dvojité diody, LED diody, usměrňovací diody, zenerovy diody
-automatická detekce součástky a rozmístění pinů

Nákup vybavení

3.2.2021 - Kromě řady modelářských drobností jsem letos v lednu nakoupil také 3ks Lipol Turnigy Nano-Tech a přijímač Motive-RC R8SB. Pár informací, co jsem při jejich zprovozňování zjistil.

LiPol Turnigy Nano-Tech

Díky mým dosavadním dobrým zkušenostem s LiPol Turnigy nano-tech jsem na vyzkoušení objednal v HK 3 ks novějšího provedení, tj. které mají jiné provedení štítku s označením Nano-Tech. Po změření jejich vniřního odporu jsem byl, ale nepříjemně překvapený. U všech 3 nově zakoupených LiPol jsem i po několikrát opakovaných měřeních zjistil vnitřní odpor článků Ri v rozpětí od 12 do 18 miliohmů. Dříve nakupované LiPol nano-tech mívaly před prvním použitím Ri max. do 10 miliohmů. Tyto nové určitě znovu přeměřím po několika cyklech nabití/vybití a vyzkouším, jak se budou chovat v provozu. Momentálně jen doufám, že jsem si nenaběhl s nějakou nepovedenou výrobní šarží? Později napíšu jak to dopadlo.

Přijímač Motive-RC R8SB

Potřeboval jsem také nakoupit nějaký telemetrický 8ch přijímač do staršího svahového větroně. Rozhodl jsem se pro Motive-RC R8SB, který jsem sehnal za příjemnou cenu na Banggoodu. https://www.banggood.com/MOTIVE-RC-R8SB-2_4G-9CH-Frsky-D8-Compatible-Telemetry-Receiver-for-X9D-Plus-DJT-XJT-Transmitter-p-1344163.html?cur_warehouse=CN&rmmds=search.

První  poznatky (pozitivní):

• Vstupní piny jsou rozlišeny barevně (viz foto) – bezva nápad, při mých 5 dioptriích nemusím mžourat, kde je na obalu titěrně označené +/-/signál.
• Nabindování s Taranisem X9D bez problémů.
• Pro telemetrické měření napětí pohonné baterie, není na analogovém vstupu A2 nutné používat externí senzor (tj. dělič napětí). To je fajn! Potřebný dělič  10:1 je totiž integrovaný uvnitř příjímače a umožňuje tak napřímo přivést na vstup A2 napětí až do 36,3 V. Na připojení měřeného napětí stačí jen jeden vodič vedený z + pólu servisního konektoru baterie na pin A2.  Zem G (- pól) je do přijímače přivedena servokonektorem z regulátoru pro řízení motoru.
• Range test dosahu při 30x zmenšeném výkonu vysílače – naměřil jsem cca 100m, což bohatě stačí.

Více se o tomto příjimači můžete dočíst v manuálu a tady:

https://www.rcmodelytt.sk/motive-rc-r8sb-ja-som-maly-ale-sikovny/

Zkušenosti s LiPol bateriemi

20.11.2020 - Úvodem nejprve pár slov pro vysvětlení v jakém režimu a modelech je provozuju.

Všechny své elektromodely používám pouze pro rekreační létání. Takže na pohonné LiPol baterie nemám při létání nějaké extrémní výkonové požadavky. Modely mám střední velikosti  - akrobatické do rozpětí  1500 mm / max.1700g a motorizované větroně do 3000 mm/ max. 2000g. Navrhuju si je a stavím vlastnoručně. Modely nekupuju. Vždy se úporně snažím, aby jejich plošné zatížení vycházelo kvůli elektropohonu co nejmenší. Samozřejmě při  dodržení požadované konstrukční pevnosti a tuhosti modelu. 

K pohonu používám přednostně čínské outrunery Leopard v jejichž popisu je k dispozici podrobná tabulka technických parametrů.  Podle nich zvolím, jakou  baterii LiPol použiju, tj. počet článků v sadě, kapacita Ah a rozsah hodnoty C. Po komletaci modelu nejprve ověřím testerem proud odebíraný z LiPol při plném plynu. Pokud naměřím hodnotu uváděnou výrobcem jako standardní a bezpečnou pro daný motor a regulátor je vše OK. Jestliže naměřím větší až hraniční hodnotu proudu, použiju raději vrtuli s menším průměrem nebo stoupáním.

Sledování stavu baterií LiPol

Jsem přesvědčen, že nejlepším indikátorem aktuálního stavu baterie LiPol je vnitřní odpor (Ri) jednotlivých článků v sadě. Stejně jako to v několika článcích fundovaně popisují autoři těchto stránek http://rcmodely.cevaro.sk/  . Nové nepoužité LiPol by měly mít Ri jednotlivých článků v hodnotě max. 5 – 10 miliohmů. Se vzrůstajícím Ri článků pak výkonost baterie klesá. 

Koncem r. 2017 jsem si zakoupil nabíječ  HTRC C240 DUO, který umí měřit vnitřní odpor článků LiPol baterií.  Ihned jsem toho začal využívat.  

První měření nových LiPol provádím ještě před jejich prvním použitím a nalepím na ně štítky s datem zakoupení a naměřenými hodnotami Ri + datum měření. Opakovaná měření po zprovoznění  baterií v modelech pak provádím min 1x za dva roky. Nebo ihned poté, když se mi nezdá jejich chování za letu.

Po zakoupení 26.4.2020 měla tato nová 3S LiPol baterie vnitřní odpor Ri 5 (1 čl),5 (2.čl),8 (3 čl.) miliohmů.

U  té samé baterie jsem po 7 měsících/ cca 15 použitích v akrobatickém modelu naměřil  Ri 8,8,9 miliohmu.

Výsledky měření Ri si zapisuju do tabulky Excel:

- od kdy je baterie používána

- datumy měření Ri

- naměřené hodnoty v miliohmech

Díky uvedené tabulce a  nalepeným  štítkům na bateriích jsem trvale v obraze v  jakém stavu je mám. Pro létání mi LiPol vydrží přibližně 5 let. Do hodnoty Ri 20 je používám v akrobatech, od Ri 20 nahoru je strkám do motorových větroňů. Od Ri 30 nahoru je používám ještě max. 2 roky např. do ruční bateriové vrtačky. Pak je definitivně  likviduju. Ty hodně nafouknuté vyřazuju i dříve.  Baterie mám trvale uloženy v suterénu, kde se teplota celoročně pohybuje od 10 do 20 stupňů Celsia. Nikdy je nenechávám plně nabité déle jak 2-3 dny, delší skladování v plně nabitém stavu jim významně škodí.

Měření a sledování Ri u baterií Lipol vřele doporučuju.