Ohlédnutí za minulým rokem
21.2.2026
Létání
V minulém roce jsem absolvoval 74 startů hlavně s akrobatickými modely. Vyjma toho 11 startů s menším univerzálním větroněm Acro o rozpětí 1 500 mm. Když to nenosilo, tak jsem s ním trénoval základní akrobačku. S většími větroni Silver a Italik jsem bohužel nebyl na letišti nebo na svahu ani jednou. Mohou za to i letní pařáky, kdy mě v mém věku už delší pobyt na sluneční výhni přes 30 stupňů nesvědčí.
Na jaře poměrně často foukalo cca 4 až 7 m/s, takže jsem vyrážel na letiště sporadicky. Za první 4 měsíce pouze 15 startů. Provozuju motorové modely do váhy 2 kg a v silnějším větru to není žádná pohoda, spíš takové kostrbaté létání. Ve zbytku roku jsem ale počet startů navýšil. Havárku jsem absolvoval pouze s akrobatickou Fontánou. Při přistání na jemných vztlakových klapkách přišel zepředu nečekaný poryv větru, Funtana se vzepjala, ztratila rychlost a ze 3m šla bez plynu kolmo do matičky země. Trochu to odnesl motorový kryt a byla vypáčená motorová přepážka. Vyžádalo si to malou nenáročnou opravu a nový zálet ohledně stavu vyosení motoru. Šel jsem taky konečně letově vyladit moje DLG házedlo Pindík, ale hned při prvním odhozu skončil jako hydroplán J na hladině Baťova kanálu. Po vysušení v dílně a drobných úpravách nastavení, jsem vyrazil znovu do terénu a letově jej vyladil. Takže odhozy se teď daří po přímce a pod vhodným úhlem nahoru. Letos s ním budu pokračovat v tréninku. Informace o modelech o kterých jsem se jmenovitě zmínil, najdete v sekci Modely a Fotogalerie.
Vybavení a funkčnost modelů
V rámci přípravy na sezonu 2026, jsem všechny své letuschopné modely protáhl poletovými / předletovými prohlídkami. Po ročním létání jsem nenašel žádné větší závady, které by se týkaly serv, motorů, přijímačů, konektorů ani jiného palubního vybavení. Co se týká závěsů kormidel, táhel a upevnění podvozků jsem provedl jen drobné úpravy – dotažení šroubů apod. Také všechny ostatní funkce a řízení modelů jsem v dílně přezkoušel pomocí vysílače - bez zjištění problémů.
Kontrola stavu LiPol baterií
U všech k létání používaných lipolek 1x ročně v zimě proměřuju jejich vnitřní odpor Ri. Tuto pravidelnou proceduru jsem už dříve podrobně popsal v sekci Elektronika v příspěvku Zkušenosti s LiPol bateriemi. Z letošní prověrky mám pocit, že kvalita nových baterií zakoupených v poslední době u některých českých prodejců se zhoršuje. Dvě v ČR před 2 roky zakoupené baterie vykazovaly bezprostředně po dodání Ri v rozsahu 14 až 18 miliohmů. Po dvou letech běžného celkem šetrného provozu jsem u nich naměřil zvýšení na Ri 22 až 24 miliohmů. Nic moc! Naproti tomu jsem u výkonově podobné baterie zakoupené před 5 lety naměřil letos Ri v průměru 14 miliohmů na článek. Motor s ní běží znatelně svižněji než u těch novějších. Díky šetrnému zacházení a provozování mě Lipol vydrží v letovém provozu v průměru 4 roky. Podmínkou ale je, aby jako nové měly výchozí hodnotu Ri menší jak 10 miliohmů. Letos zkusím nakoupit pár baterií v zahraničí, abych mohl posoudit, zda je zmiňovaný pokles kvality problémem obchodníků (přeprodejců), nebo snížením kvality u výrobců.
Elektronika
V roce 2024 jsem si pod vánoční stromeček naložil nový multimetr ZT703S 3in1, který poskytuje nejen možnost měření základních elektrických hodnot, ale i funkci dvoukanálového osciloskopu a signálního generátoru. Po rozbalení jsem jeho funkce přezkoušel a vše fungovalo OK. K jeho opětovnému použití jsem se dostal až za půl roku. Bohužel jsem zjistil, že uvedený přístroj při zvolené funkci multimetr nezobrazuje žádné měřené hodnoty. Funkce osciloskopu a generátoru fungovaly v pořádku. Snažil jsem se přístroj v záruční době několikrát e-mail reklamovat zahraničnímu prodejci a servisu čínského výrobce, ale bohužel marně. Můj kamarád zkušený opravce elektroniky zjistil, že nefunguje správně jeden IO. Dokázal by jej vyměnit, ale veškeré údaje o jeho typovém označení jsou z povrchu čipu odbroušeny. Takže jsem to vzdal. Přístroj proto můžu používat jen jako osciloskop a signální generátor. I tak mě to stačí, kupoval jsem jej zejména kvůli funkci osciloskopu.
Všem modelářům přeju úspěšnou sezonu 2026 a hezké letové zážitky.
Crash při létání s Z526 AFS
3.12.2024
Už dva roky jsem neprotáhl povětřím moji polystyrenovou polomaketu Z 526AFS. Na uvedený model jsem v zimě namontoval nové odpružené podvozkové nohy a upravil uchycení ostruhy. Na původním podvozku model při startu nepříjemně kličkoval po dráze. Tak jsem teď v listopadu nabil baterky, doma provedl pozemní zkoušku funkce kormidel a vyrazil na letiště Pod hrázů vyzkoušet, jak vše funguje v reálu. Bylo hezky a od jihu foukalo tak 2 až 3 m/s. Tak akorát na plynulé přistání proti větru. Krátce po startu to ale dopadlo blbě - crash.
Zlínka se hned po odlepení prudce stočila doleva a hodně nahoru a plácala sebou příčně střídavě na obě strany. Než jsem stačil během těch 2 až 3 vteřin významněji zareagovat, podebral její pravé křídlo boční vítr a shodil ji ve vývrtce čumákem do oranice. Výsledek nárazu - vytržené křidélko, rozlámané čelo motorového krytu a 2 záseky do náběžné hrany pravého křídla 2 až 4 cm hluboké . Model jsem sice za pár dnů opravil, ale přemýšlel jsem proč k tomu asi došlo. Stejný problém se u modelu projevil i při první záletu. Pak jsem zlínku letově vychoval a kromě směrového jančení při rozjezdu na zemi už to šlo. Před dvěma lety jsem přešel z vysílače Taranis na Radiomaster TX16S a s tímto vysílačem jsem se Z526AFS ještě neletěl. Takže ten divoký start a havárku mají patrně na svědomí nevytrimovaná kormidla. Při zavádění modelu do nového Radiomasteru jsem je nastavil do neutrálu (na nulu) a to bylo špatně. Proto jsem teď po opravě trochu vyosil motor více dolů a doprava a jemně vytrimoval výškovku na potlačeno. Chce to nový zálet, ale na větší ploše než je ta rozjezdová nudlička na našem letišti Pod hrázů. Tento model je sice jen jednoduchá polomaketa bez nějakých detailů, ale v reálu vypadá poměrně úhledně (viz fotoalbum) a nerad bych ji rozbil. Nový zálet budu řešit až v příštím roce.
Letu zdar J.
Jak jsem létal a padal
29.5.2021 - V tomto článku se pokusím popsat některé své nepříjemné příhody při létání a jejich příčiny. Vloni jsem podle svých nově zavedených písemných záznamů absolvoval s modely přibližně 80 startů. V předchozích letech to bylo pravděpodobně stejné i když jsem si tehdy ještě písemnou evidenci nevedl. Modely moc netřískám, ale občas se něco přihodí.
Akrobatická Funtana
Model se po provedeném výkrutu prudce sklonil čumákem dolů a v plné rychlosti sebou plácnul do vod Baťova kanálu. Důsledek – vylámaná žebra centroplánu křídel. Příčina pádu – zablokované křidélko kvůli nedostatečné boční spáře mezi křidélkem a křídlem. Moje chyba ….. o těsné spáře jsem věděl a neřešil! Při kopaných výkrutech mi asi 2x odpadla kabinka z magnetů a pracně jsem ji pak hledal v porostu. Namontoval jsem mechanické zavírátko a je pokoj.
Akrobatický Chanel 1300
Po energicky provedeném kopaném výkrutu se éro z cca 30 m zřítilo kolmo do pole. Důsledek kupodivu snesitelný, lehké poškození konce křídla a přední části trupu. Vše jsem bez problémů opravil. Příčina – jen odhaduju? Snad proudově přetížené servo výškovky, které zkolabovalo. Servo výškovky bylo při přezkoušení po havárii nefunkční (vadná elektronika).
Nebo se vlivem současného proudového odběru všech serv bloknul regulátor. To jsem už někde četl? A ještě 1 x při hodně tvrdém přistání vylomený podvozek z trupu – chyba pilotáže. Také obdobný problém v kopáči s kabinkou na magnety jako u Funtany – vyřešeno mechanickým zavírátkem.
Polomaketa Z526 AFS
Model je postaven z růžového fasádního polystyrenu. Už 2x jsem při přistání vylomil drátové podvozkové nohy z křídla. Příčina – slabě dimenzované uchycení podvozkových noh do polystyrenového křídla – moje konstrukční chyba. Vývrtka po záletu 1x až na zem (takže vlastně výkrtka 
) – chyba pilotáže. Tento model potřebuje pro vybrání vývrtky zapracovat plynem a výškovkou.
Akrobatický Fanta
Model je postaven z růžového fasádního polystyrenu. Už 2x až 3x jsem při tvrdším přistání vylomil duralovou podvozkovou nohu z trupu. Příčina – slabě dimenzované uchycení podvozkové nohy do polystyrenového trupu – moje konstrukční chyba. A ještě 1x vývrtka až do drátů el. vedení – chyba pilotáže. Důsledek – pouze poškození konce křídla, opraveno za jeden večer.
Polomaketa Z50L
Ve vysílači Optic 6 jsem neměl nastaven Z50L, ale jiný model a odstartoval. Důsledek – přední část trupu zarovnaná téměř až po náběžnou hranu. Moje chyba – nepozornost / roztržitost. Padesátku jsem opravil a od té doby (cca 8 let) si na toto před startem každého modelu automaticky dávám pozor. Dále při přistání do vysoké trávy se poškodilo ozubení serva směrovky. Poškození serva se projevilo až v průběhu dalšího letu, ale podařilo se mi bez újmy nouzově přistát.
Větroně bez problémů.
Nějaké drobnosti jsem sice řešil, ale jak se praví v letectví ………..neměly vliv na „letovou způsobilost a bezpečnost provozu„ .
Souhrn nejčastějších problémů v posledních letech
Vylomení podvozku (nejčastější poškození) – chyba konstrukce - slabé místo. Konstruční uzel uchycení podvozku doporučuju hodně bytelný. Ta trocha váhy navíc se fakt vyplatí!
Poškozené ozubení převodů serva přistáním do vysoké trávy - stonky trávy ukončené klasy se při tomto přistání podvlečou mezi táhla a ovládací páky kormidel a při utržení, prudce škubnou do soukolí serva. To pak někdy vylomí zoubek v plastových převodech. Už se mi to u motoráků stalo min. 2x až 3x. Na směrovku doporučuju servo s kovovými převody.
Chyby pilotáže – 3x pozdní vybrání vývrtky. Jinak jen tvrdá nebo kostrbatá přistání ukončená vylomením podvozku nebo zlomenou vrtulí. Je to daň za pravidelné létání na příručním letišťátku 10 minut od baráku. Je na vysečené polní cestě pouze 45m dlouhé a 4,5m široké. Přiblížení a přistávání jak na letadlovou loď! Z jedné strany je těsně podélně ohrazeno hrází Baťova kanálu a z druhé strany je hned pole (viz foto v úvodu příspěvku). Ostatními letovými obraty a režimy procházím bez problémů.
Poškození elektroniky serva za letu nebo vteřinový výpadek regulátoru – stalo se mi to jen při kopaném výkrutu. Doporučuje se do servovstupu přijímače nastálo preventivně připojit kondenzátor cca 5000 uF, který na okamžik podrží pod napětím přijímač, když vypadne proudově zahlcený regulátor. Podrobně vysvětleno tady………………………...https://www.rc-zoom.cz/pozor-na-odber-proudu-serv-a-pretizeni-bec-obvodu/.
Takže tolik o mých problematických a nepříjemných okamžicích při létání s eroplány.
Létání s modely a legislativa
18.2.2021 - Od 1.1.2021 platí nové předpisy pro provoz dronů UAS (RC modelů) a je požadována registrace osob provozujících UAS na Úřadu pro civilní letectví.
Nejsem členem žádného modelářského klubu registrovaného v SMČR, proto jsem si v prosinci 2021 on-line na stránkách ÚCL pořídil registraci provozovatele a po absolvování testu i průkaz pilota dronů. Tyto dva dokumenty je nutné mít při létání s modely neustále u sebe. Vyřešil jsem to tak, že je mám vložené do PVC sáčku , který jsem přilepil do pultu na plochu pod vysílačem (viz foto). Nemůžu je tak před létáním zapomenout doma, nebo kdekoliv jinde.
Na pultu mám také pomocí suchého zipu připevněn měřáček baterií (viz foto). Už jsem ho na letišti několikrát použil. Nebyl jsem si tehdy jistý, která z několika LiPol je ta vylétaná, tak jsem je pro jistotu přeměřil. Jde to určitě i jinak. Pokud je např. v modelu telemetrický přijímač, tak se baterka připojí v modelu a na displeji vysílače se zobrazí její napětí. Měřáček na pultu mě ale přijde praktičtější.
